heart, banner, header

Je čas zažehnout své vnitřní světlo

Píše se dvacátý pátý březen roku 2021. Cirka třináct měsíců od doby, kdy se v médiích začalo mluvit o hrozbě jménem SARS-CoV-2 -19. Vir způsobující onemocnění covid 19, vir nesoucí smrt.

Dosud jsme se s touto nemocí nesetkali, naše těla se učí poznat nového nepřítele a vytvořit dostatečnou obranu. Vědci za pochodu zkoumají celý mechanismus choroby a dle svého naturelu ho interpretují. 

Nechce se mi vypisovat co všechno za zmatky a chaos se kolem děje, kdo na tomhle nejvíc vydělá a o peníze tu jde evidentně nejvíc…  neposlouchám rádio, nekoukám na zprávy, snažím se nepouštět k sobě každodenně se měnící a dle mého nepřesná čísla nakažených, umírajících, vyléčených. 

Důležitá opatření mi řeknou děti – dnes rouška látková stačí, zítra schovej nos a ústa  pod dvě chirurgické roušky  a než skončí den je i to málo, musíš mít respirátor. 

Není to tak dlouho, kdy se ještě bojovalo za každé nepoužité plastové brčko a přes hadr náhubku se dalo jakžtakž dýchat. Dnes zasír..me zeměkouli respirátory a rouškami s plastovými sponami a zabalenými kus po kuse v igelitovém obalu, omezujícím přísun kyslíku na minimum.

Mediální masáž a politikaření prosytilo kolektivní vědomí strachem. Je to zvláštní stav – sama nemám obavu z nákazy – ale moje senzibilní část naciťuje tu tmavou těžkou vibraci. Je to jako stát na louce  a pozorovat oblohu, na které se zatahují celkem velkou rychlostí obrovská tmavá a těžká oblaka.

               Je čas zažehnout své vnitřní světlo

Není kam se schovat a tak držím aktivní světlo svého duchovního srdce – je přesně tam kam položím dlaň, když říkám Já… a silou své představivosti a mysli nechávám prozářit svou duši, hmotné tělo a vše kolem sebe. 

Vnímám prostor, ve kterém se právě nacházím  – výšku jarní oblohy, když se ráno barví do růžové a zlátnoucí vrcholky starých vrb u silnice. Veselé trylkování ptáků ve větvích a zurčící vodu v potůčku pod lávkou, přes kterou chodím do práce. Nebo mistrovsky utkanou pavučinu, která visí v koutě tmavé chodby, žilkování kamínku, ležícího v psím pelíšku. Krásu najdeš ve všem.

                Otevři srdce a rozhlídni se kolem sebe

Otevři srdce a rozhlídni se kolem sebe. Hledej krásu v těch nejobyčejnějších věcech. A vpusť ji do svého vnitřního světa všemi póry kůže, nadechni ji, slyš ji, vnímej ji skrze dotek... Tohle je způsob jak zvýšit svoje vibrace a najít sílu k udržení světla. 

A zpívej si, človíčku, zpívej. Pro sebe. Pro lepší náladu. Pro tenhle svět ❤ 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.