V roce 2020 začal blázinec jménem Covid. Lidé se stáhli do svých ulit a ani my neměli na nějaké akce ani pomyšlení. Ale o tomhle až někdy příště. Další společnou uklízecí akci na Den Země jsme tedy o rok odložili.
Lom v Mirošově
Kousek za Mirošovem – co by kamenem dohodil – se nachází kamenolom. Auta mají u silnice odstavná místa, kde si můžou pánové šoféři zaplachtovat naložený materiál. A nebo udělat povinnou přestávku v řízení. Tenhle plácek využívají i osobní auta, jedoucí třeba do blízkého Šiklandu. Někdy žasnu, co za binec dokáží dospělí lidé udělat.
Protože mám k Mirošovu určité vazby, a k přírodě blízko, byla volba kde letos uklidit kousek Země, jasná. Sešli jsme se na podzim, přesně tedy 19.9.2021 u komína bývalého lihovaru, přesně tam, kde na jaře vyvádí své mladé párekčápů. Bylo nás 10 – půlka žen a půlka dětí od dvou do třinácti let. A bylo to fajn.
Počasí vyšlo na jedničku
Nebe se na nás nejdřív kabonilo, ale nakonec jsme nezmokli. Prošli jsme obcí, kolem lomu po most nad Mirošovským potokem. Malá Madlenka šlapala statečně s námi, a když se unavila, našly se máminy nebo babiččiny ruce, které ulevily bolavým nožkám 🙂
Nasbírali jsme asi 45 kg nepořádku, pytle nechali u silnice pro pozdější odvoz, který zajistil místní Thymus – spolek dul na konci života a kdo chtěl, šel si s námi na zahradu zapálit oheň, dát si opečeného buřta a kafe. Věřím, že jsme dětem předali něco dobrého do života, a že se těší na další společnou akci, tak jako já 🙂
Jsem empatický člověk a život vnímám jako nádherný mozaikový obraz, plný barev – od sněhově bílé, přes celou škálu odstínů až k sametově černé – od narození, přes žití až do posledního vydechnutí. Moje motto? „Tohle jsem ještě nedělala. To mi určitě půjde“, pravila Pippi Dlouhá punčocha ♥ Můžeme se potkat na mých webech Dula na konci života, Dulino, Panenky z půdy nebo Sázím stromy.