Co je aromaterapie

Aroma a jeho bioaktivita

Éterické oleje (někdy označované jako esenciální oleje) patří mezi látky aromatické. Využívají se ve velké míře v kosmetickém, farmaceutickém, potravinářském průmyslu a dalších oborech. Aromatické látky působí na čichové nebo chuťové receptory člověka a vyvolávají dojem vůně nebo chuti. Komplexní vjem vyvolaný vonnými a chuťovými látkami se označuje jako AROMA.

Aromatické látky v rostlinách – silice vyvolávají u živých organizmů vedle vjemu vůně a chuti také důležitou biologickou aktivitu. Tato bioaktivita působí na různých orgánových úrovních a vyvolává určité žádoucí účinky podle druhu silice. Bioaktivita se však neprojevuje pouze příznivými vlivy, může vyvolávat i účinky nežádoucí. Rostlinné silice, které obsahují nežádoucí látky, se potom nepoužívají vůbec nebo jen omezeně.

Působí-li éterické oleje svou biologickou aktivitou na živý organizmus, pak hovoříme o AROMATERAPII.

V aromaterapii pracujeme s aromaterapeutickými preparáty, jejichž základem jsou ÉTERICKÉ OLEJE, získávané právě z rostlinných silicí. Další důležitou složkou jsou ROSTLINNÉ OLEJE. Jejich bioaktivita je rovněž významná, avšak působí ve srovnání s éterickými oleji na jiné biochemické úrovni.

Rozdíl mezi éterickými oleji a rostlinnými oleji z hlediska chemického je značný. Éterické oleje jsou látky těkavé, nestálé, bezbarvé či barevné kapaliny rozdílné viskozity. Nejsou mísitelné s vodou. Dobře se rozpouštějí v rostlinných olejích, v medu, v lihu, tučném mléce a smetaně. Obsahují uhlovodíky a kyslíkaté látky, které jsou hlavními nositeli jejich vonných a chuťových vlastností. Oproti tomu rostlinné oleje patří mezi tuky, jsou to směsi lipidů.

Vedle éterických olejů a rostlinných olejů mohou být součástí aromaterapeutických preparátů další látky, například rostlinná barviva, lecitin, rostlinné extrakty, včelí vosk, kakaové máslo, vitaminy a další. Používání těchto látek však spadá spíše do oblasti profesionální výroby.

    Způsoby aplikace

Inhalace

Vzhledem k tomu, že éterické oleje jsou těkavé látky, dochází, pokud jsou ponechány volně, k jejich rozptylu do okolního prostoru. Po vdechnutí se vjem dostává čichovým nervem do čichového centra v mozku. Z tohoto místa vonná aktivní látka ovlivňuje autonomní nervový systém. Může navodit zvýšení či snížení krevního tlaku, pocit tepla, chladu, osvěžení, uklidnění, povzbuzení, může odstranit bolesti hlavy, svalové napětí a další. Inhalace éterických olejů je možné využít v psychoterapii při léčbě různých psychosomatických onemocnění. Stejně tak může příjemná vůně přispět ke zlepšení atmosféry doma i na pracovišti.

Inhalovat éterické oleje je možné několika způsoby. Běžně se dnes používají různé difuzéry nebo aromalampy. Použití difuzéru je přesně stanoveno výrobcem. Jejich výhodou je šetrné rozptylování éterických olejů, často s časovým spínačem a regulátorem intenzity. U aromalampy je její podstatnou součástí miska, kterou plníme po okraj vodou. Optimální objem misky je cca 100 ml a její vzdálenost ode dna aromalampy by měla být nejméně 7 cm tak, aby nedocházelo k příliš rychlému vypaření vody. Pod miskou zapalujeme speciální svíčku z čistého parafínu. Je zdrojem tepla pro ohřátí misky s vodou a urychluje odpařování éterických olejů, které se do vody nakapou v množství 4 – 8 kapek. Aromalampy se vyrábějí z keramiky, porcelánu, kovu, skla nebo kombinacemi uvedených materiálů.
Je prokázáno, že k inhalaci éterických olejů dochází vždy při práci s aromaterapeutickými preparáty. Výrazného účinku je dosaženo například při užití koupelových olejů a saunových směsí. Éterické oleje pro inhalování volíme podle vyhovujícího aroma a žádoucího terapeutického účinku.

Éterické oleje se uplatňují také v parfémových kompozicích jako samostatné přírodní látky anebo v komplexu s látkami syntetickými.

Perkutánní aplikace – pronikání éterických olejů pokožkou

Pokud jsou éterické oleje neseny vhodným nosičem, pronikají všemi vrstvami kůže a dostávají se až ke krevním vlásečnicím. Optimálními nosiči jsou rostlinné oleje, které snadno pronikají mezibuněčnými prostorami.

Když nebereme v úvahu užití samotných éterických olejů, pak nejjednoduššími aromaterapeutickými preparáty pro vnější použití jsou masážní oleje. O těchto olejích je možno hovořit jako o regeneračně-masážních. Názvem „regenerační“ je zdůrazněn komplexně příznivý vliv na náš organismus. Tyto oleje se využívají zejména při aromaterapeutické masáži, ale nacházejí své uplatnění také při ostatních typech masáží. Vhodná je také lokální aplikace při různých bolestivých stavech svalů a kloubů, při kožních onemocněních, jako podpůrné prostředky léčby a k běžnému dennímu ošetření. Výhodou masážně-regeneračních olejů je jejich jednoduchá příprava.

Návod k přípravě masážního oleje

Mezi běžně užívané rostlinné oleje patří olej slunečnicový, olivový, mandlový, meruňkový, sezamový, olej z pecek vinných hroznů nebo jojobový vosk. Tyto oleje používáme jednotlivě nebo ve směsi, libovolnou kombinací dvou až tří.

Do základního rostlinného oleje nebo jejich směsi přidáme určitý poměr éterických olejů. Množství éterických olejů se pohybuje obvykle v rozmezí 1 – 3 %. Lahvičky s éterickými oleji jsou většinou opatřeny kapátkem. 30 kapek odpovídá objemovému množství 1 ml. Při přípravě 100 ml základního masážního oleje odpovídá 1% koncentrace přidání 30 kapek, 2% koncentrace 60 kapkám a 3% koncentrace 90 kapkám éterického oleje nebo jejich směsi.

Výborným regeneračním olejem určeným k běžnému dennímu ošetření obličeje je základní olej složený z jednoho dílu jojobového vosku a jednoho dílu oleje z vinných hroznů, doplněný např. levandulovým březulovým, růžovým, jasmínovým, neroliovým nebo santalovým éterickým olejem.

Perorální aplikace – vnitřní užívání éterických olejů

Vnitřní užívání éterických olejů je podobné pití bylinných nálevů a odvarů, ovšem v mnohem silnější koncentraci. Jejich aktivní látky poměrně rychle pronikají do krevního oběhu, a tím se účinek dostaví téměř okamžitě. Při vnitřním použítí dbáme zvláštní opatrnosti především z důvodu potenciální toxicity látek obsažených v některých éterických olejích (např. tujon v šalvějovém, myristicin v muškátovém a podobně). Tomu musíme přizpůsobit dávkování. Zde je třeba upozornit na fakt, že mnohé éterické oleje nejsou vůbec vhodné k tomuto typu aplikace. Vnitřní užívání éterických olejů je způsob nejméně rozšířený a značně rizikový.

Desatero při užívání éterických olejů

  1. Prostudujte si důkladně účinky éterických olejů.
  2. Pečlivě si vybírejte kvalitu éterických olejů. Nelze zde podat přesný návod na její rozpoznání. Kritéria, kterými se můžete řidit při nákupu, jsou uvedena u „Kvality éterických olejů“.
  3. Příliš levné éterické oleje nevzbuzují dojem spolehlivosti.
  4. Éterické oleje, o kterých se od prodejce nedozvíte nic o původu a dodavateli, u nichž na etiketě chybí správné označení, datum výroby nebo jejich latinské názvy, jsou s největší pravděpodobností pochybné kvality.
  5. Řada prodávaných éterických olejů nese označení „Vonná kompozice“ nebo „Pouze do aromalamp nebo do pot-pouri“ (směsi suchých květů). Ty jsou převážně syntetické nebo ředěné a pro zevní či vnitřní užití nejsou vhodné. Syntetické éterické oleje voní podobně jako přírodní, postrádají však příslušnou biologickou aktivitu. Syntetické jsou také tzv. „přírodně identické“ oleje.
  6. Vyšší cena éterických olejů by teoreticky měla být zárukou kvality, na druhé straně je zbytečné kupovat předražené zboží. Rostliny, ze kterých se éterické oleje získávají, se pěstují v řadě zemí celého světa a dodavatelé je získávají často ze stejných zdrojů. Jestliže vám tedy dva obchodníci nabízejí éterické oleje ze stejné oblasti a stejné sklizně, ptejte se, co je příčinou vyšší ceny. Pokud nedostanete uspokojivou odpověď, kupte si bez obav levnější variantu.
  7. Zachovejte kvalitu éterických olejů během užívání. Éterické oleje rychle vyprchávají, proto nenechávejte lahvičky dlouho otevřené. Nevystavujte éterické oleje teplotním extrémům a výkyvům teplot. Ideální způsob uchování je v chladu, temnu a ne v lednici.
  8. Dbejte na správnou koncentraci a ředění. Éterické oleje se užívají ve zředěné formě. Vyšší koncentrace v kosmetických přípravních mohou způsobit podráždění. Pro příklad: do koupele se přidává okolo 10 kapek éterického oleje, do 50 ml masážního oleje cca 25 kapek, do aromalampy 4 – 8 kapek.
  9. Chcete-li použít éterické oleje k podpůrné léčbě, nezapomeňte se poradit s odborným aromaterapeutem.
  10. Přistupujme k darům přírody s úctou. Přírodní látky, a tedy i éterické oleje, nás od nepaměti provázejí a slouží nám. Jejich vůně zjemňuje citlivost našich smyslů a vylaďuje nás do přirozené a ušlechtilé sounáležitosti s okolním světem. Připomínají nám, že štěstí a harmonie našeho žití leží na dosah ruky. Zacházejme s nimi s respektem.

Zdroj:https://eshop.nobilis.cz/co-je-aromaterapie/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.