Tak jsme se konečně setkaly – já a Bazálka

Už dlouho jsem se chystala na kurz Bazální stimulace.

Dovolím si jít v paměti trochu hlouběji do minulosti. Tak tedy – píše se rok 2018.

Jako na zavolanou se ke mně dostala informace, že se jeden takový základní kurz bude konat 20.-21. dubna v blízké nemocnici. Jako bonus číslo jedna bylo to, že jsem ho mohla absolvovat s mojí prvorozenou dcerou Nikolkou a bonusem číslo dvě bylo to, že lektorka je moje sestřenka, kterou znám už od jejího narození, a kterou jsem opravdu dlouhá léta neviděla, protože se z Vysočiny odstěhovala do Kladna, a vzhledem k našemu zaneprázdnění jsme se jaksi míjely.

Sešly jsme se v pátek ráno ve školicí místnosti novoměstské nemocnice pod kruhovým heliportem (venku svítilo sluníčko a výhled z té výšky byl parádní) v počtu  18 žen. Téměř samé zdravotní sestřičky – až na Niku, teď je na neschopence s rizikovým těhotenstvím, ale jinak pracuje jako pečovatelka v Domově seniorů. A na mě – pracuji jako Ferda Mravenec – práce všeho druhu, ale to co mě šestým rokem živí a platí moje složenky, to je práce v kamenolomu jako expedientka. Při představování se s ostatními kolegyňkami v kruhu tato informace vyvedla spoustu sestřiček z míry.

 Otázka typu, panebože, co ta tady dělá, byla lehce čitelná z jejich výrazu tváře.

Sousedka sedící vedle mě se neudržela a tahle slova vypustila z pusy. No co, baví mě to. Dělám i masáže, pracuji s energií, podporuji ostatní, pomáhám odcházet na druhý břeh…

 Co je Bazální stimulace

Po prvním seznámení se navzájem přišlo představení Bazální stimulace. Je o podpoře, péči a vedení těžce nemocných lidí. V 70. letech tento koncept vyvinul německý profesor Andreas Fröhlich při práci s mentálně a tělesně postiženými dětmi. V 80. letech byl přenesen i do ošetřovatelské péče o dospělé. V současnosti patří tento koncept k velmi uznávaným a využívaným konceptům v ošetřovatelské péči, ale i v oblasti pedagogiky.

Bazální stimulace je metoda, která je vhodná pro člověka v kterémkoliv věku a stupni omezení nebo postižení – tedy pro ty, kteří mají narušenou nebo omezenou schopnost vnímání, komunikace a pohybu. Například nemocní v bezvědomí, po poranění mozku, nemocní s hypoxickým postižením, s Alzheimerovou chorobou, nemocní s hemiplegickým postižením, postižení v apalickém stavu, senioři s poruchou mobility, umírající, zdravotně postižení nebo nedonošené děti.

Tři zásadní body

Zásadní jsou tři roviny – vnímání, komunikace a pohyb. Každý člověk vnímá pomocí smyslů, které vznikají a vyvíjejí se již v embryonální fázi a mají od narození až do smrti nenahraditelný význam. Díky smyslům tedy můžeme vnímat sebe sama a okolní svět. Důležitá je zde také myšlenka, o kterou se Bazální stimulace opírá – ŽIVOT JE MOŽNÝ POUZE VE VZTAHU (rozuměj k sobě, k okolí).

Cílem je rozvoj identity pacienta, snaha o navázání komunikace s jeho okolím, zlepšení orientace v prostoru a čase, zlepšení funkcí organismu. Dá se namítnout, že pokud je člověk na odchodu v terminální fázi, proč prodlužovat tento útrpný stav. Nejde o to prodloužit čas, ale zkvalitnit například dýchání, dát najevo, že tady není člověk sám, být přítomen, podat pomocnou ruku.

Kurz byl laděn jako prožitkový.

To znamená, že jsme samy na sobě vyzkoušeli vnímání našeho těla tak, jak ho vnímají lidé, kteří se ať už z jakékoliv příčiny nemohou hýbat. Pocit, kdy se tělo stává neohraničeným, roztíká se jako placka, ruce a nohy se protahují de neurčita… a také necitlivý přístup ošetřujících… v tomto případě platí dvojnásob rčení- zacházej s  druhým tak, jak chceš, aby bylo zacházeno s tebou.

Možná taková malá, z pohledu sestřiček drobnost – zatrolené tenké gumové rukavice. Z mého pohledu pacienta – tedy z druhé straně barikády – velmi zásadní věc. Pocit, že se mě štítí, když pominu opravdu nepříjemný až bolestivý vjem, snižuje moji důstojnost. Rukavice vás neochrání, na to máte desinfekci. Prosím, užívejte tento ochranný prvek opravdu s rozumem a tam, kde je to nezbytně nutné. Vybrali jste si přeci práci s lidmi, tak buďte lidské.

Můj největší prožitek z celého kurzu přišel při nácviku vestibulární stimulace.

K této stimulaci se používá několik technik, my jsme si nacvičovaly techniku ovesného klasu.

Provádí se tak, že pacient sedí na posteli s nohama spuštěnýma na zem, ošetřující si sedne za pacienta na paty tak, aby měl kyčle sedícího mezi svými koleny. Pacienta si zády opře o svůj hrudník, dominantní rukou zafixuje hlavu a druhou rukou přidrží klientovu ruku na hrudníku tak, aby dotyčný mohl zažít své vlastní dýchání. V této poloze se pak provádí velmi jemný pomalý houpavý pohyb, opisující ležatou osmičku. Je to velmi příjemné, uvolňující, navozující důvěru. Tuto techniku jsme navičovaly společně s Nikolkou jako ostatně všechny masáže a koupele. Rozesmála mě její věta, zavánějící černým humorem: „Tak pojď mami, já tě pochovám.“

Třetí bonus tohoto kurzu

Nikolka je v pátém měsíci těhotenství s pěkným velkým bříškem. V poloze – Nika ošetřující, já pacient, nám bylo dopřáno cítit mezi sebou nový život. V tom meditačním rozpoložení se prolínaly energie tří generací žen – maminka, miminko, babička.

Bylo to velmi emotivní, mystické, magické.

Posílám tam nahoru jedno veliké děkuji za tak poučný a nádherný prožitek. Už teď se těším na kurz pokračovací.

Na závěr si dovolím citovat Desatero bazální stimulace:

1. Přivítejte se a rozlučte s klientem pokud možno vždy stejnými slovy
2.  Při oslovení se ho vždy dotkněte na stejném místě
3.  Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle
4.  Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem
5.  Dbejte, aby tón Vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov
6.  Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou je zvyklý
7.  Nepoužívejte v řeči zdrobněliny
8.  Nehovořte s více osobami najednou
9.  Při komunikaci s klientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí
10.  Umožněte klientovi reagovat na vaše slova

Klientem může být i váš človíček, který je na poslední cestě. Vzpomeňte si na jednotlivé body Desatera až spolu budete komunikovat.