Tak jo, konečně si dělám časové okýnko a jdu prozradit recept na perník, přesně tak ho dělám pro zbytek osazenstva rodiny, která se řadí ke všežravcům… je to rychlé, dobré až mňamkózní.
Zkuste a dejte mi vědět jak se zadařilo. A můžete mi poslat i váš recept na perník, ať vyzkouším něco nového 🙂
Co potřebuji:
Sypká směs
- 40 dkg polohrubé mouky
- 1 prášek do perníku – lze nahradit práškem kypřícím se dvěma čajovými lžičkami perníkového koření
- lžička skořice
- 4 polévkové lžíce kakaa nebo karobu
- nasekané vlašské ořechy
Mokrá směs
- 2,5 dcl mléka
- 2 celá vejce
- 15 dkg cukru
- 1 polévková lžíce medu
- 1 dcl oleje
- 1 kelímek nejlépe švestkových povidel (ze použít i marmeládu)
Suchou směs mám připravenou ve velké míse, mokrou směs v hrnci. Lehce ji zahřeju a rozmíchám kvedlačkou.
Připravím si husák – vymažu ho sádlem nebo vytřu olejem a vysypu buď kokosem nebo strouhankou – záleží co mám po ruce.
Mokrou směs vliji do suché a s láskou vymíchám do hladka – tedy co ořechy dovolí. Pokud je těsto příliš řídké, dosypu moukou, pokud příliš husté, doředím mlékem. Jsem-li spokojená s konzistencí, neváhám a přemístím celý obsah za použití stěrky do husáku.
Protože znám svoji troubu, předehřeji ji na 200 °C – vy zase znáte tu svoji a víte jaký výkon zvolit, tak jí raději nevnucujte moje parametry, ať vás nezaskočí výsledná barva a konzistence 🙂 – tenhle počin dělám už ve chvíli kdy si chystám směsi a těsto vkládám už do pěkně předehřátého prostoru.
Špejlový test pro sychr
Peču zhruba 30 minut – po 20 minutách nakouknu, jak se situace v troubě vyvíjí – upečený perník se krásně odtahuje od plechové stěny – ale to už určitě znáte. Pro sychr provedu špejlový test a když se těsto nelepí, je upečeno.
Vychladlý perník občas dotvořím čokoládovou polevou, a když najdu v lednici šlehačku, předsevzetí o kilech jdoucích dolů jde stranou 😀
Tak ať se vám dílko daří :-).
„A ten bílek z té skořápky, pěkně prstíčkem vyškrábni.„
P.S. Jo, abych nezapomněla, maminka mi onehdá kladla na srdce: „A ten bílek z té skořápky, pěkně prstíčkem vyškrábni.„ Vzpomeňte si, ať už rozklepáváte vejce o cokoliv 🙂 .
Jsem empatický člověk a život vnímám jako nádherný mozaikový obraz, plný barev – od sněhově bílé, přes celou škálu odstínů až k sametově černé – od narození, přes žití až do posledního vydechnutí. Moje motto? „Tohle jsem ještě nedělala. To mi určitě půjde“, pravila Pippi Dlouhá punčocha ♥ Můžeme se potkat na mých webech Panenkyzpudy.cz a Dula na konci života. A nebo na FB v kavárně Death Cafe Czech.