Tak jako život v duši člověka
jež trablů a těžkostí se neleká
a v očekávání lepších chvil
optimismus dávkuje do svých žil,
tak i já nechávám otisk na tváři světa
– zůstane po mně – třeba – tahleta věta
(a neřeším co bude až po mně bude veta)
Jsem empatický člověk a život vnímám jako nádherný mozaikový obraz, plný barev – od sněhově bílé, přes celou škálu odstínů až k sametově černé – od narození, přes žití až do posledního vydechnutí. Moje motto? „Tohle jsem ještě nedělala. To mi určitě půjde“, pravila Pippi Dlouhá punčocha ♥ Můžeme se potkat na mých webech Panenkyzpudy.cz a Dula na konci života. A nebo na FB v kavárně Death Cafe Czech.