Naděje

…Exploze snů mě na prach rozmetá…

Rozložená na atomy

a vystřelená do vesmíru,

sbírám svou duši

a hledám přitom víru,

že zas bude dobře.

Že zas vyjde slunce

a ptáci budou zpívat,

a duha zbarví nebe

a Zemi bude líbat.

Že svítit bude měsíc

a kolem něho zář,

že všude vedou cesty,

kde potkáš milou tvář.

Chtěla jsem být všechno,

chtěla jsem být nic,

prožívám svou lásku,

co přát si můžu víc?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *