Až přijde moje velká chvíle a já se otočím na své cestě zpět k „domovu“, tehdy, moje milované děti, bude nejhodnější čas, přečíst si tenhle dopis.
Moje milé děti – Nikolenko, Kajíčku, Miško,
jste už dospělé, čas utekl jako voda. Stojíte nyní před nelehkým úkolem svého života. Ráda bych vás ušetřila té bolesti , tak jak mnohokrát předtím. Ale na některé věci je maminčina magie prostě krátká…
Jsem neskonale šťastná a děkuji vám z celého srdce za vaše rozhodnutí vyslyšet mé poslední přání a nechat mě odejít z tohoto světa v kruhu rodiny. Tam kde to důvěrně znám a kde se cítím bezpečně.
Mám s tím své zkušenosti a podělím se o ně s vámi. Neboť tak svůj čas a energii můžete věnovat příjemnějším věcem než tápáním a hledáním informací co, kde a jak zařídit, půjčit, sehnat a jak se nabít, zregenerovat a nezhroutit se z péče o umírající.
Jdete vzorem i svým dětem a za to vás chválím. Neb na příkladu se děti nejlépe učí a tak je se chováte ke mně, budou se i ony jednou chovat k vám.
Děkuji, že jsme směli být v tomhle časoprostoru spolu.
Život je zvláštní, rodíme se do smrti a umíráme do života.
S láskou vaše milující máma
Jsem empatický člověk a život vnímám jako nádherný mozaikový obraz, plný barev – od sněhově bílé, přes celou škálu odstínů až k sametově černé – od narození, přes žití až do posledního vydechnutí. Moje motto? „Tohle jsem ještě nedělala. To mi určitě půjde“, pravila Pippi Dlouhá punčocha ♥ Můžeme se potkat na mých webech Panenkyzpudy.cz a Dula na konci života. A nebo na FB v kavárně Death Cafe Czech.